Rektor ČVUT: co čeká největší technickou univerzitu v Česku

Kdo je současný rektor ČVUT v Praze

Současným rektorem Českého vysokého učení technického v Praze je profesor Vojtěch Petráček, který tuto prestižní funkci zastává od roku 2022. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších akademických představitelů v České republice, jehož jméno je úzce spjato s rozvojem technického vzdělávání a vědeckého výzkumu na půdě této renomované instituce. ČVUT v Praze patří mezi nejstarší a nejprestižnější technické univerzity nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, a právě proto je funkce rektora nesmírně odpovědným postem.

Profesor Petráček vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, kde se specializoval na fyziku. Svou akademickou kariéru budoval postupně a systematicky, přičemž se dlouhodobě věnoval vědecké práci v oblasti fotoniky a optiky. Díky svým odborným znalostem a schopnosti propojovat vědecký výzkum s praktickými aplikacemi si získal respekt jak v akademickém prostředí, tak i v širší vědecké komunitě. Před nástupem do funkce rektora zastával různé vedoucí pozice na fakultě, kde prokázal své organizační a manažerské schopnosti.

Jako rektor Českého vysokého učení technického si profesor Petráček klade za cíl zejména posílení mezinárodní prestiže univerzity a navázání nových partnerství se zahraničními institucemi. Velký důraz klade na rozvoj výzkumné infrastruktury, která umožňuje studentům i vědcům pracovat na projektech světové úrovně. Zároveň se snaží o modernizaci studijních programů tak, aby absolventi ČVUT byli co nejlépe připraveni na požadavky současného trhu práce, který se rychle mění v důsledku digitalizace a technologického pokroku.

Jednou z priorit jeho vedení je také podpora spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. ČVUT má dlouhou tradici úzké spolupráce s technickými firmami a průmyslovými podniky, a rektor Petráček tuto tradici aktivně rozvíjí. Věří, že propojení teoretického vzdělání s praktickými zkušenostmi je klíčem k tomu, aby univerzita vychovávala skutečné odborníky schopné řešit komplexní technické problémy reálného světa.

Rektor se rovněž angažuje v otázkách udržitelného rozvoje a ekologické odpovědnosti univerzity. Pod jeho vedením se ČVUT zapojilo do řady iniciativ zaměřených na snižování uhlíkové stopy a zavádění ekologicky šetrných technologií v rámci provozu kampusů. Tato témata považuje za neoddělitelnou součást moderního technického vzdělávání, neboť budoucí inženýři a vědci budou muset čelit výzvám klimatické změny a hledat inovativní řešení pro udržitelnou budoucnost.

Profesor Petráček je také znám svým otevřeným přístupem ke studentům a důrazem na vytváření přátelského a motivujícího akademického prostředí. Opakovaně zdůrazňuje, že studenti jsou srdcem univerzity a že jejich spokojenost a úspěch jsou hlavním měřítkem kvality celé instituce. V rámci svého mandátu proto podporuje různé studentské iniciativy, spolky a projekty, které obohacují akademický život na ČVUT.

Nelze opomenout ani jeho angažovanost v oblasti internacionalizace studia. Pod jeho vedením se počet zahraničních studentů na ČVUT zvyšuje a univerzita navazuje nová partnerství s předními světovými institucemi. Rektor Petráček si uvědomuje, že globální perspektiva je v dnešním propojeném světě nezbytností, a proto aktivně podporuje výměnné programy a mezinárodní vědeckou spolupráci, která přináší nové impulzy pro výzkum i výuku.

Historie rektorů a jejich přínos univerzitě

Česká vysoká učení technické v Praze patří mezi nejstarší a nejprestižnější technické univerzity nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Její historie sahá až do roku 1707, kdy byl v Praze založen stavovský inženýrský ústav, z něhož se postupem desetiletí vyvinula instituce světového formátu. Během více než tří staletí své existence prošla tato univerzita rukama mnoha rektorů, kteří ji svými rozhodnutími, vizemi a odborným zázemím formovali do podoby, jakou známe dnes.

Funkce rektora ČVUT představuje jednu z nejnáročnějších akademických pozic v zemi. Rektor není jen symbolickou hlavou instituce, ale skutečným lídrem, který řídí vědecký, pedagogický i administrativní chod celé univerzity. Každý rektor zanechal na ČVUT svůj nezaměnitelný otisk, ať už šlo o budování nových fakult, rozvoj výzkumných center, navazování mezinárodní spolupráce nebo modernizaci výukových programů.

V průběhu dvacátého století stálo v čele ČVUT několik výjimečných osobností, které dokázaly navigovat univerzitu i v těžkých historických obdobích. Válečná léta, komunistický režim, normalizace — to vše jsou epochy, které zásadně ovlivnily akademický život a jejichž zvládnutí vyžadovalo od rektorů nejen odborné kvality, ale i osobní statečnost a diplomatické schopnosti. Někteří rektoři museli čelit politickým tlakům, jiní naopak využili příznivých historických okolností k tomu, aby univerzitu posunuli výrazně dopředu.

Po roce 1989 nastala pro ČVUT zcela nová éra. Demokratizace společnosti přinesla akademické svobody, které umožnily rektorům realizovat ambiciózní plány v oblasti internacionalizace a vědeckého výzkumu. Právě v tomto období se ČVUT začalo výrazněji prosazovat v mezinárodních akademických žebříčcích a navazovat partnerství s předními světovými univerzitami. Rektoři devadesátých let a prvního desetiletí nového tisíciletí stáli před nelehkým úkolem: transformovat instituci z uzavřeného socialistického podniku na moderní evropskou univerzitu otevřenou světu.

Jedním z klíčových témat, která rektoři ČVUT v posledních dekádách řešili, byl rozvoj kampusu v Dejvicích. Tento urbanistický celek, jehož výstavba začala již ve dvacátých letech minulého století, se postupně rozrůstal a modernizoval. Každá rektorská éra přinesla nové stavební projekty, rekonstrukce historických budov nebo výstavbu moderních výzkumných laboratoří. Investice do infrastruktury přitom vždy odrážely strategické priority daného vedení — někdy šlo o posílení technologické základny, jindy o zlepšení podmínek pro studenty nebo o budování nových prostor pro spolupráci s průmyslovými partnery.

Nelze opomenout ani přínos rektorů v oblasti vědeckého výzkumu. ČVUT se pod vedením svých rektorů postupně stalo jedním z nejvýznamnějších výzkumných center v České republice, přičemž výsledky jeho vědecké práce nacházejí uplatnění v oblastech jako je strojírenství, elektrotechnika, informatika, stavebnictví nebo jaderná fyzika. Rektoři, kteří dokázali propojit akademický výzkum s potřebami průmyslu a společnosti, zanechali obzvláště trvalé dědictví.

Důležitou kapitolou v historii rektorů ČVUT je také jejich role v budování vztahů se zahraničními institucemi. Mezinárodní spolupráce, která se dnes zdá být samozřejmostí, byla výsledkem dlouholetého úsilí mnoha rektorských generací. Výměnné programy pro studenty a akademické pracovníky, společné výzkumné projekty financované z evropských fondů nebo členství v prestižních mezinárodních sítích technických univerzit — to vše jsou výdobytky, na nichž se podíleli konkrétní lidé s konkrétními vizemi.

Současný rektor ČVUT navazuje na tuto bohatou tradici a čelí výzvám, které přináší jednadvacáté století — digitalizace vzdělávání, udržitelný rozvoj, umělá inteligence ve výuce i výzkumu, konkurence globálních online platforem nebo demografické změny ovlivňující počty zájemců o studium. Právě schopnost reagovat na tyto výzvy a zároveň zachovat to nejcennější z akademické tradice bude určovat, jak bude na současné vedení pohlížet budoucnost.

Historie rektorů ČVUT je tedy nejen historií jedné instituce, ale zrcadlem celé české vědy, techniky a vzdělávání. Každý rektor přispěl svým dílem k tomu, aby tato universita obstála v konkurenci nejlepších technických škol světa a aby absolventi ČVUT byli vyhledávanými odborníky doma i v zahraničí.

Volba rektora akademickým senátem ČVUT

Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze hraje v procesu volby rektora naprosto klíčovou roli, která je zakotvena jak ve statutu univerzity, tak v zákoně o vysokých školách. Celý proces je přísně formalizovaný a probíhá podle předem stanovených pravidel, která zajišťují transparentnost a demokratičnost celého výběrového řízení. Rektor ČVUT je nejvyšším představitelem této prestižní technické univerzity, a proto je jeho volba považována za jednu z nejdůležitějších událostí v akademickém životě celé instituce.

Samotná volba začíná dlouho předtím, než se senátoři sejdou v zasedací síni. Akademický senát ČVUT nejprve vyhlásí výběrové řízení na funkci rektora, přičemž kandidáti musí splňovat přísná kritéria. Uchazeč o tuto funkci musí být renomovaným vědcem nebo pedagogem, musí mít zkušenosti s řízením akademického prostředí a musí být schopen reprezentovat univerzitu jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Každý kandidát předkládá svůj program, ve kterém nastíní vizi rozvoje ČVUT na nadcházející funkční období.

Akademický senát ČVUT se skládá ze zástupců akademické obce, tedy z řad pedagogů, vědců i studentů. Toto složení je záměrné, protože volba rektora by měla odrážet zájmy všech skupin, které tvoří živý organismus univerzity. Studenti mají v senátu zastoupení a jejich hlas při volbě rektora ČVUT není zanedbatelný, i když konečné slovo mají akademičtí pracovníci s hlubšími zkušenostmi s chodem instituce.

Před samotným hlasováním probíhají veřejná slyšení, při nichž kandidáti na post rektora ČVUT prezentují své programové prohlášení a odpovídají na dotazy senátorů i přítomné akademické veřejnosti. Tato slyšení jsou zpravidla otevřená a umožňují širší akademické obci seznámit se s vizemi jednotlivých uchazečů. Diskuse bývají věcné, ale nezřídka i ostré, protože budoucí směřování tak významné instituce, jakou České vysoké učení technické bezesporu je, se dotýká tisíců lidí.

Hlasování samotné probíhá tajnou volbou, což je standardní postup při volbě akademických funkcionářů na českých vysokých školách. Aby byl kandidát zvolen rektorem ČVUT, musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů akademického senátu, nikoli pouze přítomných. Toto pravidlo zajišťuje, že zvolený rektor má skutečně silný mandát a jeho volba není výsledkem náhody nebo nízké účasti.

Pokud v prvním kole žádný z kandidátů potřebnou většinu nezíská, koná se druhé kolo, do nějž postupují zpravidla dva nejúspěšnější kandidáti. I v druhém kole platí pravidlo nadpoloviční většiny všech senátorů. V krajním případě, kdy ani druhé kolo nepřinese výsledek, musí být celé výběrové řízení opakováno, což je situace, které se akademická obec snaží vždy předejít důkladnou přípravou a předvolebními konzultacemi.

Po úspěšné volbě akademickým senátem ČVUT následuje jmenování rektora ministrem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Toto jmenování je formálním aktem, který dává zvolenému rektorovi ČVUT plnou právní legitimitu k výkonu funkce. Funkční období rektora trvá standardně čtyři roky a táž osoba může být zvolena nejvýše dvakrát za sebou, což brání přílišné koncentraci moci v rukou jednoho člověka.

Celý proces volby rektora akademickým senátem ČVUT je tak ukázkou toho, jak může demokratické rozhodování fungovat v prostředí vědy a vzdělávání. Transparentnost, odbornost a respekt k pravidlům jsou hodnotami, které celý proces prostupují od prvního dne vyhlášení výběrového řízení až po slavnostní inauguraci nového rektora. České vysoké učení technické v Praze tak udržuje tradici akademické samosprávy, která je jedním ze základních pilířů svobodného vysokého školství.

Hlavní úkoly a povinnosti rektora univerzity

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze zastává jednu z nejnáročnějších a nejodpovědnějších funkcí v celém systému českého vysokého školství. Tato pozice s sebou nese obrovské množství povinností, které sahají od každodenního operativního řízení instituce až po dlouhodobé strategické plánování rozvoje celé univerzity. Rektor ČVUT je statutárním orgánem univerzity, což znamená, že jedná jménem celé instituce ve všech právních, finančních a akademických záležitostech. Bez jeho souhlasu a podpisu nelze uzavřít žádnou zásadní smlouvu, přijmout klíčové rozhodnutí nebo zahájit významný projekt.

Jednou z nejdůležitějších oblastí, které rektor ČVUT musí věnovat soustavnou pozornost, je zajišťování kvality vzdělávání na všech fakultách a součástech univerzity. ČVUT zahrnuje celkem osm fakult a několik dalších součástí, přičemž každá z nich má svá specifika, své studijní programy a svůj vědecký profil. Rektor musí dbát na to, aby vzdělávací procesy odpovídaly nejen národním standardům, ale také mezinárodním požadavkům, protože ČVUT je institucí s výrazným mezinárodním přesahem a renomé.

Neméně podstatnou součástí rektorovy práce je rozvoj vědecko-výzkumné činnosti. ČVUT patří mezi přední výzkumné instituce v České republice a rektor nese odpovědnost za to, aby tato pozice byla udržována a dále posilována. To zahrnuje podporu grantových projektů, spolupráci s průmyslovými partnery, zapojení do evropských výzkumných programů a budování infrastruktury, která umožňuje špičkový výzkum. Rektor musí aktivně vyhledávat příležitosti pro financování vědy a výzkumu, protože státní příspěvky nikdy nepokryjí veškeré potřeby takto rozsáhlé instituce.

Internacionalizace univerzity představuje další klíčový pilíř rektorovy agendy. ČVUT udržuje partnerství s desítkami zahraničních univerzit a výzkumných institucí po celém světě. Rektor osobně reprezentuje univerzitu na mezinárodních fórech, podepisuje dohody o spolupráci a usiluje o to, aby ČVUT bylo atraktivní destinací pro zahraniční studenty i akademiky. Počet zahraničních studentů a míra zapojení do mezinárodních projektů jsou přitom jedním z měřítek úspěšnosti celé instituce.

Rektor ČVUT rovněž odpovídá za hospodaření s majetkem a finančními prostředky univerzity. Jde o instituci s rozpočtem v řádu miliard korun, přičemž správné nakládání s těmito prostředky je základním předpokladem pro fungování celé školy. Rektor musí schvalovat rozpočty, dohlížet na investiční projekty, řídit rozvoj kampusů a zajišťovat, aby budovy, laboratoře a další infrastruktura odpovídaly potřebám moderní technické univerzity.

Personální politika je další oblastí, kde rektor sehrává zcela zásadní roli. Jmenování profesorů, habilitační řízení a obsazování vedoucích akademických pozic jsou záležitosti, které se neobejdou bez aktivní účasti rektora. Kvalita akademického sboru přímo ovlivňuje prestiž a výkonnost celé instituce, a proto rektor musí mít jasnou vizi o tom, jakým směrem se má personální rozvoj ČVUT ubírat.

Důležitou součástí rektorovy práce je také komunikace s veřejností, médii a státními orgány. Rektor ČVUT vystupuje jako hlavní tvář instituce a jeho vyjádření mají váhu nejen v akademickém prostředí, ale i v širší společenské diskusi. Spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, účast v Radě vysokých škol a zastupování zájmů ČVUT v různých poradních orgánech státu jsou každodenní realitou tohoto postu.

Rektor musí zároveň dbát na sociální zázemí studentů, tedy na dostupnost kolejí, menz, stipendií a poradenských služeb. ČVUT má tisíce studentů a jejich spokojenost a podmínky ke studiu jsou přímou odpovědností vedení univerzity v čele s rektorem. Tato zdánlivě administrativní agenda má ve skutečnosti hluboký dopad na každodenní život celé akademické obce.

Rektor ČVUT je volen Akademickým senátem univerzity na funkční období čtyř let a může být zvolen maximálně dvakrát po sobě. Tato demokratická volba mu dává mandát od akademické obce, ale zároveň ho zavazuje k odpovědnosti vůči všem členům univerzity. Musí naslouchat potřebám studentů, akademiků i administrativních pracovníků a hledat rovnováhu mezi různými zájmy uvnitř instituce.

Celkově lze říci, že funkce rektora ČVUT je mimořádně komplexní a vyžaduje nejen hluboké odborné znalosti, ale také manažerské schopnosti, diplomatický takt a schopnost dlouhodobě strategicky myslet. Jde o pozici, která formuje budoucnost jedné z nejvýznamnějších technických univerzit ve střední Evropě.

Rozvoj vědy a výzkumu pod vedením rektora

Věda a výzkum patří k základním pilířům každé prestižní technické univerzity a České vysoké učení technické v Praze rozhodně není výjimkou. Pod vedením rektora ČVUT se tato oblast v posledních letech výrazně posunula vpřed, a to jak z hlediska objemu získaných grantů, tak z hlediska kvality publikovaných výsledků i praktického dopadu výzkumných projektů na českou společnost a průmysl.

Rektor ČVUT hraje klíčovou roli při formování vědecké strategie celé instituce. Není to pouze administrativní funkce – jde o pozici, která přímo ovlivňuje směřování výzkumných center, rozdělování zdrojů a navazování spolupráce s tuzemskými i zahraničními partnery. Právě díky aktivnímu přístupu vedení univerzity se ČVUT opakovaně umísťuje na předních příčkách v mezinárodních hodnoceních technických univerzit a udržuje si pověst instituce, která produkuje výsledky s reálným přesahem do praxe.

Jednou z prioritních oblastí, na které se rektor ČVUT dlouhodobě zaměřuje, je podpora interdisciplinárního výzkumu. Moderní věda totiž stále méně funguje v izolovaných oborových bublinách a stále více vyžaduje propojení různých disciplín – od strojního inženýrství přes informatiku až po architekturu nebo biomedicínské inženýrství. ČVUT má v tomto ohledu výjimečnou pozici, protože pod jednou střechou sdružuje fakulty pokrývající obrovské spektrum technických a přírodovědných oborů.

Výzkumná infrastruktura ČVUT prošla pod vedením rektora značnou modernizací. Investice do laboratoří, přístrojového vybavení i digitálních platforem umožnily výzkumníkům pracovat na úrovni srovnatelné s nejlepšími evropskými pracovišti. Bez kvalitního zázemí by ani sebetalentovanější vědci nemohli dosahovat výsledků, které jsou dnes pro ČVUT charakteristické. Rektor si tohoto faktu je dobře vědom a systematicky prosazuje, aby finanční prostředky plynoucí z grantů, z evropských fondů i ze státního rozpočtu byly efektivně využívány právě pro rozvoj výzkumné infrastruktury.

Spolupráce s průmyslem představuje další oblast, kde vedení ČVUT dosáhlo pozoruhodných výsledků. Transferové centrum ČVUT zprostředkovává přenos poznatků z akademického prostředí do komerční sféry, a to včetně zakládání spin-off firem, licencování patentů a realizace smluvního výzkumu pro velké průmyslové korporace i menší inovativní podniky. Rektor ČVUT aktivně podporuje tuto kulturu propojení akademie a praxe, protože je přesvědčen, že skutečná hodnota výzkumu se naplno projeví teprve tehdy, když výsledky opustí laboratoř a začnou sloužit lidem.

Mezinárodní rozměr vědy a výzkumu je na ČVUT pod vedením rektora rovněž výrazně posílen. Univerzita je zapojena do řady prestižních evropských konsorcií a výzkumných sítí, přičemž čeští vědci se pravidelně podílejí na projektech financovaných programem Horizont Evropa. Získání prestižního grantu z tohoto programu je pro každou evropskou univerzitu signálem kvality a ČVUT v tomto soutěžení obstojí se ctí. Rektor osobně podporuje mobilitu výzkumníků, tedy jak příjezd zahraničních odborníků na ČVUT, tak vysílání domácích vědců na zahraniční stáže, protože mezinárodní zkušenost obohacuje nejen jednotlivce, ale celé výzkumné týmy.

Doktorské studium a podpora mladých vědců tvoří nedílnou součást vědecké politiky ČVUT. Rektor prosazuje systémové zlepšení podmínek pro doktorandy, včetně navýšení stipendií, lepšího mentoringu ze strany zkušených profesorů a vytváření příležitostí pro mezinárodní spolupráci již v raných fázích vědecké kariéry. Bez nové generace nadšených a dobře připravených výzkumníků by totiž jakákoli vědecká strategie ztratila svůj smysl.

Výsledky tohoto systematického úsilí jsou patrné v celé řadě ukazatelů. Počet citací vědeckých publikací autorů z ČVUT roste, počet udělených patentů se zvyšuje a objem externího financování výzkumu dosahuje rekordních hodnot. ČVUT pod vedením svého rektora potvrzuje, že česká technická věda má co nabídnout světu – a že investice do vzdělání a výzkumu se vždy vyplatí, ať už je měříme ekonomickým přínosem, technologickým pokrokem nebo prostou hrdostí na to, co jsme jako národ schopni vytvořit.

Mezinárodní spolupráce a partnerství ČVUT

Mezinárodní spolupráce patří k základním pilířům fungování České vysoké učení technické v Praze, přičemž rektor této prestižní instituce hraje v celém procesu budování zahraničních vztahů naprosto klíčovou roli. Bez aktivního zapojení rektora by bylo jen stěží možné navazovat a udržovat tak rozsáhlou síť partnerství, která ČVUT v současné době disponuje napříč celým světem.

Rektor ČVUT je přímým reprezentantem univerzity na mezinárodní scéně, a proto jeho každá návštěva zahraničního partnera nebo přijetí delegace ze zahraničí nese konkrétní diplomatický i akademický rozměr. Není to jen formální záležitost – každé setkání na nejvyšší úrovni otevírá dveře ke konkrétním projektům, výzkumným programům a studentským výměnám, které pak mají dopad na tisíce lidí.

ČVUT udržuje partnerské vztahy s více než třemi stovkami zahraničních univerzit a výzkumných institucí. Tato čísla sama o sobě vypovídají o tom, jak systematicky a dlouhodobě vedení školy, v čele s rektorem, přistupuje k budování mezinárodní reputace. Smlouvy o spolupráci jsou uzavírány nejen s evropskými institucemi, ale také s partnery v Asii, Severní Americe nebo na Blízkém východě. Každá taková dohoda je výsledkem mnohdy dlouhých a náročných jednání, která rektor osobně iniciuje nebo se jich přímo účastní.

V rámci evropských programů je ČVUT aktivním členem prestižních sítí a konsorcií. Program Erasmus+ představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů studentské a akademické mobility, přičemž ČVUT patří k institucím s nejvyšším počtem výjezdů i příjezdů v rámci celé České republiky. Rektor univerzity opakovaně zdůrazňuje, že internacionalizace není jen módní slovo, ale skutečná strategická priorita, bez níž by ČVUT nemohlo obstát v konkurenci světových technických univerzit.

Spolupráce se zahraničními partnery se neomezuje pouze na výměnu studentů. Velmi důležitou součástí jsou společné výzkumné projekty financované z evropských strukturálních fondů nebo z programu Horizont Evropa. ČVUT se pravidelně zapojuje do mezinárodních konsorcií, která řeší otázky energetiky, umělé inteligence, dopravy nebo kybernetické bezpečnosti. Rektor v těchto případech vystupuje jako garant institucionálního závazku a jeho podpis pod projektovými dohodami má konkrétní právní i symbolický význam.

Zvláštní kapitolou jsou vztahy s průmyslovými partnery ze zahraničí. Velké nadnárodní společnosti jako Siemens, Airbus nebo různé technologické giganty ze Silicon Valley navázaly s ČVUT formální partnerství, která zahrnují společné laboratoře, stáže pro studenty nebo financování doktorských programů. Za těmito dohodami stojí vždy dlouhodobá práce vedení univerzity, přičemž rektor je tím, kdo tyto vztahy na nejvyšší úrovni potvrzuje a zastřešuje.

Nelze opomenout ani spolupráci v rámci středoevropského prostoru. ČVUT udržuje velmi intenzivní vztahy s Technickou univerzitou ve Vídni, s budapešťskou BME nebo s varšavskou Politechnikou. Tyto vztahy mají historické kořeny, ale rektor aktivně pracuje na jejich modernizaci a rozšiřování do nových oblastí. Společné letní školy, sdílené laboratoře nebo vzájemné uznávání kreditů jsou konkrétními výsledky této spolupráce.

Důležitou součástí mezinárodní agendy rektora ČVUT je také zastupování univerzity v mezinárodních organizacích. ČVUT je členem EUA, tedy Evropské asociace univerzit, a rektor se pravidelně účastní jejích konferencí a pracovních skupin. Prostřednictvím těchto platforem může ČVUT ovlivňovat směřování evropské vzdělávací politiky a zároveň čerpat inspiraci z praxe jiných předních evropských institucí.

Celkově lze říci, že mezinárodní spolupráce ČVUT je živým a dynamickým procesem, který se neustále vyvíjí. Rektor stojí v centru tohoto dění jako hlavní architekt a garant mezinárodní strategie, přičemž jeho práce přesahuje hranice České republiky a promítá se do globálního akademického prostoru. Bez silného vedení a jasné vize by bylo obtížné udržet takovou šíři a hloubku partnerských vztahů, které ČVUT v současné době má.

Rektor a modernizace studijních programů ČVUT

Vedení Českého vysokého učení technického v Praze prochází v posledních letech výraznými proměnami, které se dotýkají nejen organizační struktury této prestižní instituce, ale především samotného obsahu a formy výuky. Rektor ČVUT zastává klíčovou roli při prosazování změn, jež mají přiblížit studijní programy požadavkům moderní doby a potřebám trhu práce. Není to jen o administrativních rozhodnutích, ale o celkové filozofii přístupu k technickému vzdělávání, která se musí neustále vyvíjet, aby obstála v mezinárodní konkurenci.

Česká republika patří k zemím s dlouhou tradicí technického školství a ČVUT je v tomto ohledu vlajkovou lodí. Rektor musí balancovat mezi zachováním osvědčených akademických hodnot a nutností reagovat na rychle se měnící technologické prostředí. Digitalizace, automatizace, umělá inteligence a udržitelný rozvoj jsou témata, která dnes prostupují prakticky všemi obory, a studijní programy musejí tyto trendy reflektovat. Nestačí jen přidat pár předmětů s moderními názvy – jde o hlubší přestavbu kurikul, způsobu hodnocení studentů i samotné pedagogické praxe.

Modernizace studijních programů na ČVUT se opírá o úzkou spolupráci s průmyslovými partnery, výzkumnými institucemi i zahraničními univerzitami. Rektor v tomto procesu hraje roli koordinátora a vizionáře zároveň. Musí přesvědčit akademické senáty, fakulty i jednotlivé katedry, že změna není hrozbou pro zavedené pořádky, ale příležitostí k posílení postavení školy. To vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i značnou dávku diplomatického umění.

Jedním z klíčových aspektů modernizace je propojení teorie s praxí. Studenti technických oborů dnes očekávají, že to, co se naučí v přednáškových sálech, budou moci bezprostředně uplatnit v reálných projektech. Proto se na ČVUT rozrůstají různé formy projektové výuky, hackathony, spolupráce se startupy a programy umožňující studentům trávit část studia přímo v podnicích. Rektor tyto iniciativy aktivně podporuje a snaží se pro ně zajistit jak finanční zázemí, tak institucionální podporu.

Nelze přehlédnout ani mezinárodní rozměr celé věci. ČVUT se hlásí k ambici být uznávanou evropskou výzkumnou univerzitou, a to klade na rektora obrovské nároky v oblasti budování mezinárodních partnerství. Spolupráce v rámci programu Erasmus+, účast ve výzkumných konsorcích financovaných z evropských fondů nebo partnerství s předními technickými univerzitami jako ETH Zürich, TU München či KTH Stockholm – to vše vyžaduje systematické úsilí a jasnou strategii.

Studijní programy musejí být akreditovány nejen na národní úrovni, ale stále více také v souladu s evropskými standardy. Rektor ČVUT proto věnuje značnou pozornost procesům zajišťování kvality, které jsou dnes nedílnou součástí fungování každé seriózní vysoké školy. Interní evaluace, zpětná vazba od studentů, hodnocení ze strany zaměstnavatelů – to vše tvoří mozaiku informací, z nichž vedení školy vychází při rozhodování o dalším směřování studijních programů.

Důležitou součástí modernizace je také digitální transformace samotného vzdělávacího procesu. Pandemie covidu-19 ukázala, jak zranitelné mohou být tradiční formy výuky, ale zároveň otevřela dveře novým přístupům. Online výuka, hybridní modely, digitální laboratoře a simulační nástroje se staly součástí běžné výuky. Rektor ČVUT musel v tomto období přijímat rychlá rozhodnutí a zároveň dbát na to, aby přechod na distanční formy výuky neohrozil kvalitu vzdělání.

Za zmínku stojí také úsilí o větší diverzitu a inkluzivitu na technických oborech. ČVUT tradičně bojuje s relativně nízkým podílem žen mezi studenty technických disciplín. Rektor a vedení školy proto podporují různé programy zaměřené na popularizaci techniky mezi dívkami a ženami, spolupracují se středními školami a snaží se vytvořit prostředí, které je přívětivé pro studenty různého zázemí a životní situace.

Modernizace studijních programů ČVUT je tedy komplexní a dlouhodobý proces, který nelze zredukovat na jednoduché kroky. Vyžaduje odvahu ke změnám, schopnost naslouchat různým hlasům uvnitř i vně akademické komunity a pevnou vizi toho, jakou roli má tato instituce hrát v české i evropské vzdělávací krajině. Rektor stojí v čele tohoto procesu a nese za jeho výsledky plnou odpovědnost – před studenty, akademickou obcí i celou společností.

Financování a rozpočet univerzity v rukou rektora

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze zastává jednu z nejzodpovědnějších pozic v celém českém akademickém prostředí. Mezi jeho klíčové pravomoci patří bezesporu správa a řízení financí celé instituce, která patří k největším a nejprestižnějším technickým univerzitám nejen v České republice, ale i ve středoevropském regionu. Rozpočet ČVUT dosahuje každoročně několika miliard korun, přičemž jeho sestavování, schvalování a následné hospodaření s prostředky leží z velké části na bedrech právě rektora a jeho nejbližšího vedení.

Financování takto rozsáhlé instituce není jednoduchou záležitostí. ČVUT získává prostředky z celé řady zdrojů, přičemž největší část tvoří příspěvky ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Rektor musí neustále vyjednávat s příslušnými ministerstvy, obhajovat potřeby univerzity a zároveň prokazovat, že prostředky jsou vynakládány efektivně a v souladu se strategickými cíli instituce. Bez schopnosti komunikovat s vládními orgány a přesvědčit je o oprávněnosti finančních požadavků by bylo velmi obtížné udržet vysokou úroveň výuky i vědeckého výzkumu.

Kromě státních dotací hrají stále větší roli příjmy z vlastní vědecké a výzkumné činnosti. ČVUT se pravidelně uchází o granty z tuzemských i zahraničních zdrojů, jako jsou například programy Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky nebo evropské strukturální fondy a rámcové programy pro výzkum a inovace. Rektor má v tomto procesu nezastupitelnou roli, protože svým jménem a autoritou otevírá dveře k partnerstvím, která by jinak zůstala uzavřená. Spolupráce s průmyslovými podniky, technologickými firmami a mezinárodními výzkumnými konsorcii přináší univerzitě nejen finanční prostředky, ale také cenné know-how a možnosti pro studenty i akademické pracovníky.

Dalším významným zdrojem příjmů jsou smluvní výzkumy a zakázky od soukromých firem. Mnoho předních technologických společností si uvědomuje, že spolupráce s ČVUT jim přináší přístup k nejmodernějším poznatkům a talentovaným absolventům. Rektor musí dbát na to, aby tyto komerční aktivity nenarušovaly základní akademické poslání univerzity a aby zisky z nich byly rozumně reinvestovány do rozvoje fakult, laboratoří a výzkumných center.

Sestavování ročního rozpočtu je komplexní proces, který začíná již mnoho měsíců před začátkem nového kalendářního roku. Jednotlivé fakulty a součásti ČVUT předkládají své požadavky a plány, přičemž rektor spolu s prorektory a kvestorem musí nalézt rovnováhu mezi ambicemi jednotlivých pracovišť a reálnými možnostmi celé instituce. Transparentnost tohoto procesu je pro důvěryhodnost vedení naprosto zásadní, protože akademická obec bedlivě sleduje, jakým způsobem jsou prostředky rozdělovány a zda jsou upřednostňovány skutečně strategické priority.

Investice do infrastruktury představují další oblast, kde rektor sehrává klíčovou roli. ČVUT disponuje rozsáhlým nemovitým majetkem, moderními laboratořemi a výzkumnými zařízeními, jejichž údržba a modernizace si vyžadují nemalé finanční prostředky. Rozhodnutí o tom, které budovy budou rekonstruovány, která pracoviště dostanou nové vybavení a kde vzniknou nová výzkumná centra, jsou rozhodnutí s dlouhodobými důsledky, která musí být promyšlená a zasazená do širšího strategického rámce rozvoje univerzity.

Nelze opomenout ani sociální rozměr hospodaření s univerzitními prostředky. Rektor ČVUT musí zajistit, aby byly dostupné finanční zdroje na stipendia, podporu sociálně znevýhodněných studentů a rozvoj kolejí a menz. Dostupnost vysokoškolského vzdělání na technické úrovni, jakou ČVUT nabízí, je podmíněna i tím, aby si studium mohli dovolit i talentovaní uchazeči z méně majetných rodin. Tato odpovědnost přesahuje čistě ekonomické kalkulace a dotýká se samotné podstaty veřejné vysoké školy jako instituce sloužící celé společnosti.

Hospodaření ČVUT podléhá pravidelným kontrolám ze strany státních orgánů i interních kontrolních mechanismů. Rektor nese za výsledky hospodaření plnou odpovědnost a v případě zjištěných nedostatků musí přijímat nápravná opatření. Tato odpovědnost je jedním z důvodů, proč je funkce rektora tak náročná a proč vyžaduje nejen odborné znalosti v technických oborech, ale také manažerské schopnosti a ekonomické myšlení. Úspěšné řízení financí největší české technické univerzity je předpokladem pro to, aby ČVUT mohlo i nadále plnit své poslání a vychovávat špičkové odborníky pro potřeby moderní společnosti.

Věda není jen sbírání faktů, ale především schopnost klást správné otázky. Rektor ČVUT stojí v čele instituce, která formuje inženýry budoucnosti – lidí, kteří budují mosty tam, kde jiní vidí pouze propasti. Je to odpovědnost, která přesahuje akademické zdi a dotýká se samotné páteře národního pokroku.

Bohumír Šedivý

Vztah rektora s vládou a ministerstvem školství

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze zastává pozici, která ho přirozeně staví do středu dění nejen akademického, ale také politického a administrativního. Jeho vztah s vládou České republiky a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy není zdaleka jen formální záležitostí, která by se omezovala na výměnu dokumentů a podpisů pod různými smlouvami. Jde o mnohem komplexnější a živější vztah, který se dotýká samotné podstaty fungování jedné z nejprestižnějších technických univerzit ve střední Evropě.

Ministerstvo školství hraje v životě ČVUT klíčovou roli zejména v oblasti financování. Státní rozpočet, ze kterého univerzita čerpá podstatnou část svých příjmů, je rozdělen právě prostřednictvím tohoto ministerstva, a proto musí rektor udržovat neustálý a konstruktivní dialog s příslušnými ministry i jejich úředníky. Každoroční vyjednávání o výši dotací, o podmínkách jejich čerpání a o prioritách, které by měly být v daném akademickém roce zohledněny, jsou součástí práce rektora, která veřejnosti většinou uniká, přestože má zásadní dopad na každodenní chod fakult, laboratoří i výzkumných center.

Rektor ČVUT se pravidelně účastní jednání, na nichž se diskutuje o směřování vysokého školství v České republice jako celku. Tato setkání nejsou jen příležitostí k prezentaci výsledků a úspěchů univerzity, ale také platformou, kde se formují postoje k legislativním změnám, k reformám akreditačního systému nebo k nastavení podmínek pro vědeckovýzkumnou činnost. Rektor v těchto chvílích vystupuje nejen jako zástupce ČVUT, ale de facto jako jeden z hlasů celé akademické obce, která sleduje, jakým způsobem stát přistupuje k otázkám vzdělání a vědy.

Vztah s vládou nabývá na intenzitě zejména v momentech, kdy jsou projednávány zásadní reformy. Ať už jde o změny v zákoně o vysokých školách, o nastavení podmínek pro zahraniční studenty, nebo o způsob hodnocení vědeckých výstupů, rektor ČVUT se nikdy nezdrží vyjádření svého stanoviska. Tato aktivní účast na veřejné debatě je vnímána jako nezbytná součást odpovědnosti, kterou funkce rektora přináší. Bylo by totiž nepřijatelné, aby vedení tak významné instituce mlčelo v okamžicích, kdy jsou přijímána rozhodnutí, jež mohou ovlivnit tisíce studentů a stovky akademických pracovníků.

Nutno podotknout, že tento vztah nebývá vždy bezproblémový. Akademická sféra a politická reprezentace mají někdy odlišné priority a odlišné časové horizonty, ve kterých uvažují. Zatímco politici se přirozeně orientují na volební cykly a krátkodobě měřitelné výsledky, univerzity pracují s dlouhodobými strategiemi, jejichž plody jsou viditelné až po letech nebo dokonce desetiletích. Toto napětí mezi krátkodobostí politiky a dlouhodobostí akademického myšlení je jedním z trvalých témat, která rektor ČVUT musí při jednáních s vládními představiteli neustále navigovat.

Důležitou součástí vztahu rektora s ministerstvem je také oblast akreditací. Každý studijní program, který ČVUT nabízí, musí projít procesem schválení, jehož pravidla jsou stanovena státem. Rektor proto musí dbát na to, aby univerzita splňovala veškeré požadavky, a zároveň musí prosazovat, aby tyto požadavky byly nastaveny rozumně a neohrožovaly akademickou svobodu ani kvalitu vzdělání. Tato rovnováha mezi regulací a autonomií je jedním z nejcitlivějších bodů celého vztahu.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že rektor ČVUT je v kontaktu s vládou také prostřednictvím různých poradních orgánů a rad, kde zástupci vysokých škol spolupracují s představiteli státní správy na přípravě strategických dokumentů. Tyto dokumenty pak ovlivňují podobu vzdělávací politiky na celá léta dopředu. Angažovanost rektora v těchto strukturách je proto investicí do budoucnosti, která přesahuje jeho vlastní funkční období. Jde o práci, která není vždy viditelná, ale jejíž výsledky se projevují v podobě lepších podmínek pro studium, výzkum a inovace na celé univerzitě.

Studentský život a podpora ze strany rektora

Studentský život na Českém vysokém učení technickém v Praze je neoddělitelně spjat s osobností rektora, který tuto prestižní instituci vede. Rektor ČVUT není jen administrativní hlavou školy, ale v mnoha ohledech představuje skutečného průvodce a oporu pro tisíce studentů, kteří každoročně procházejí branami této slavné technické univerzity. Vztah mezi vedením školy a studenty je přitom jedním z klíčových pilířů, na nichž stojí celková atmosféra akademického prostředí.

Rektoři ČVUT v Praze – přehled a srovnání

Rektor	Období funkce	Fakulta / Obor	Délka mandátu (roky)	Počet funkčních období	Poznámka
Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.	2011–2018	Fakulta stavební	7	2	Dvě funkční období, výrazná internacionalizace školy
Prof. Ing. Vojtěch Petráček, CSc.	2018–2022	Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská	4	1	Vedl školu v době pandemie COVID-19
Prof. Ing. Ladislav Jakl, CSc.	2000–2007	Fakulta strojní	7	2	Rozvoj vědecko-výzkumné základny ČVUT
Prof. Ing. Pavel Ripka, CSc.	2022–dosud	Fakulta elektrotechnická	3+	1 (probíhající)	Aktuální rektor ČVUT, zaměření na digitalizaci a inovace
Zdroj: ČVUT v Praze – oficiální akademické záznamy | České vysoké učení technické v Praze, Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6

Každodenní realita studentského života na ČVUT je plná výzev. Od náročných zkoušek přes složité projekty až po hledání rovnováhy mezi studiem a osobním životem – to vše jsou oblasti, kde podpora ze strany vedení univerzity hraje nezastupitelnou roli. Rektor ČVUT si je této skutečnosti dobře vědom a dlouhodobě se snaží vytvářet podmínky, které studentům umožňují nejen úspěšně studovat, ale také se rozvíjet jako osobnosti.

Jednou z priorit, které rektor ČVUT prosazuje, je dostupnost kvalitního vzdělání pro co nejširší spektrum uchazečů. To zahrnuje jak systém stipendií pro talentované studenty ze sociálně slabšího prostředí, tak i programy určené pro studenty se specifickými potřebami. Vedení školy si uvědomuje, že rozmanitost studentského kolektivu přináší nové perspektivy a obohacuje akademické prostředí jako celek.

Studentský život na ČVUT se neomezuje pouze na přednáškové sály a laboratoře. Mimoškolní aktivity, studentské spolky a kulturní akce tvoří nedílnou součást univerzitního života. Rektor ČVUT tradičně podporuje tyto iniciativy, protože chápe, že komplexní rozvoj studenta zahrnuje mnohem více než jen odborné znalosti. Schopnost pracovat v týmu, komunikovat, organizovat a vést ostatní jsou dovednosti, které se studenti učí právě prostřednictvím těchto aktivit.

Důležitou součástí studentského života je také mezinárodní výměna a mobility. Rektor ČVUT dlouhodobě usiluje o rozšiřování sítě partnerských institucí po celém světě, aby co nejvíce studentů mělo příležitost strávit část svého studia v zahraničí. Zkušenost ze zahraničního studia je dnes považována za mimořádně cennou a vedení školy se snaží odstraňovat všechny překážky, které by mohly studentům v tomto ohledu bránit.

Rektor ČVUT se pravidelně setkává se zástupci studentů, naslouchá jejich podnětům a snaží se reagovat na jejich potřeby. Otevřený dialog mezi vedením školy a studenty je přitom považován za jeden ze základních předpokladů fungující akademické komunity. Studenti mají možnost vyjadřovat své názory prostřednictvím studentské komory akademického senátu, ale také přímo prostřednictvím různých konzultačních mechanismů.

Nelze opomenout ani oblast duševního zdraví studentů, které se v posledních letech dostává stále větší pozornosti. ČVUT pod vedením rektora rozšířilo kapacity psychologického poradenství a zavedlo různé programy zaměřené na prevenci syndromu vyhoření a zvládání studijního stresu. Tato oblast je vnímána jako naprosto zásadní, protože technické studium klade na studenty mimořádně vysoké nároky a bez odpovídající podpory by mnozí z nich mohli mít vážné potíže.

Sportovní vyžití je dalším aspektem studentského života, který rektor ČVUT aktivně podporuje. Moderní sportovní zázemí a pestré nabídky sportovních aktivit jsou součástí vize školy jako místa, kde se studenti cítí dobře a kde mají vše, co potřebují pro svůj všestranný rozvoj. Pravidelný pohyb a sport jsou přitom vnímány nejen jako způsob relaxace, ale také jako prostředek ke zlepšení studijních výsledků.

Celkově lze říci, že rektor ČVUT vnímá svou roli jako závazek vůči celé studentské komunitě. Není to jen funkce administrativní, ale především poslání, které zahrnuje péči o studenty, jejich vzdělání i jejich celkovou pohodu. Studentský život na ČVUT je bohatý, pestrý a plný příležitostí právě díky tomu, že vedení školy tomuto tématu věnuje trvalou a upřímnou pozornost.

Digitalizace a inovace jako priority současného vedení

Když se řekne České vysoké učení technické v Praze, většina lidí si vybaví prestižní technickou instituci s více než stoletou tradicí, která vychovala generace inženýrů, architektů a vědců. Méně se však mluví o tom, jakým způsobem se tato instituce proměňuje zevnitř, jak její vedení přistupuje k výzvám jednadvacátého století a jakým směrem chce rektor ČVUT nasměrovat tuto školu v době, kdy digitalizace a inovace přestávají být módními slovy a stávají se nutností.

Rektor ČVUT zastává v celém systému českého vysokého školství klíčovou roli. Nejde jen o administrativního správce velké instituce, ale o vizionáře, který musí propojit akademické tradice s požadavky moderního světa. A právě digitalizace se stala jedním z pilířů, na nichž současné vedení staví svou strategii rozvoje. Nejde přitom o povrchní digitalizaci ve smyslu přechodu od papírových formulářů k elektronickým, ale o hlubší proměnu způsobu, jakým škola funguje, jak vyučuje a jak spolupracuje s průmyslem i veřejným sektorem.

V praxi to znamená, že ČVUT investuje do modernizace výukových prostor, do budování infrastruktury pro výzkum v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, robotiky nebo pokročilých materiálů. Digitální transformace se dotýká každé fakulty, každého pracoviště a v konečném důsledku každého studenta, který na ČVUT přijde studovat. Rektor školy opakovaně zdůrazňuje, že cílem není technologie zavádět pro technologie samotné, ale využívat je jako nástroj ke zkvalitnění vzdělávání a posílení výzkumné kapacity instituce.

Jedním z konkrétních projevů tohoto přístupu je rozvoj hybridní výuky, která kombinuje prezenční a distanční formy vzdělávání způsobem, jenž studentům nabízí větší flexibilitu, aniž by přitom utrpěla kvalita výuky nebo osobní kontakt s pedagogy. ČVUT se v tomto ohledu snaží být příkladem pro ostatní české vysoké školy, přičemž sdílí své zkušenosti a metodiky i s partnerskými institucemi doma i v zahraničí.

Inovace přitom nejsou omezeny pouze na oblast vzdělávání. Vedení školy klade velký důraz na transfer technologií, tedy na proces, při němž výsledky výzkumu prováděného na půdě ČVUT nacházejí uplatnění v reálné ekonomice. Spolupráce s průmyslovými partnery, zakládání spin-off firem a aktivní účast v evropských výzkumných projektech jsou součástí širší strategie, která má ČVUT posunout mezi přední evropské technické univerzity.

Rektor ČVUT v tomto kontextu vystupuje jako zprostředkovatel mezi akademickým světem a světem průmyslu a podnikání. Tato role vyžaduje nejen hluboké odborné znalosti, ale také schopnost komunikovat s různými typy partnerů, hájit zájmy školy na politické úrovni a zároveň udržovat důvěru akademické obce. Není to snadná rovnováha, ale právě schopnost ji udržet odlišuje úspěšné vedení od průměrného.

Digitalizace se projevuje i ve způsobu, jakým škola komunikuje s uchazeči o studium, se studenty i s absolventy. Moderní digitální platformy umožňují ČVUT budovat silnější komunitu, udržovat kontakt s tisíci absolventů po celém světě a prezentovat své výsledky širší veřejnosti. To má přímý dopad na reputaci školy a na její schopnost přitahovat talentované studenty i výzkumníky ze zahraničí.

Nelze přehlédnout ani skutečnost, že digitalizace klade nové nároky na samotné pedagogy. Vedení ČVUT si je tohoto problému vědomo a investuje do programů dalšího vzdělávání akademických pracovníků, kteří se musí neustále adaptovat na měnící se podmínky. Bez kvalitních a motivovaných pedagogů by sebedokonalejší digitální infrastruktura zůstala pouhou kulisou. Proto je podpora lidských zdrojů stejně důležitou prioritou jako investice do technologií.

Celkový obraz, který se rýsuje při pohledu na priority současného vedení ČVUT, je obrazem instituce, která si je vědoma své historické odpovědnosti, ale odmítá se uzavřít do minulosti. Digitalizace a inovace nejsou pro ČVUT cílem samy o sobě, ale prostředkem k tomu, aby škola mohla i v budoucnu plnit své poslání — vychovávat odborníky, kteří budou schopni řešit problémy, jež teprve přijdou, a přispívat k rozvoji společnosti způsoby, které si dnes ještě nedokážeme plně představit.

Budoucí plány a vize rektora pro ČVUT

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze stojí před celou řadou výzev, které formují jeho vizi pro budoucnost této prestižní instituce. ČVUT jako jedna z nejstarších a největších technických univerzit ve střední Evropě musí neustále reagovat na rychle se měnící požadavky moderní společnosti a průmyslu. Rektor si je plně vědom toho, že technické vzdělávání prochází zásadní transformací a že je nutné přizpůsobit studijní programy tak, aby absolventi byli skutečně připraveni na výzvy 21. století.

Jednou z klíčových priorit je posílení spolupráce s průmyslovými partnery a technologickými firmami, které stále více vstupují do akademického prostředí a přinášejí s sebou nejen finanční prostředky, ale také reálné zkušenosti a zadání pro výzkumné projekty. Rektor vidí v tomto propojení obrovský potenciál, protože studenti tak získávají přímý kontakt s praxí ještě během svého studia, což výrazně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce.

Digitalizace a rozvoj umělé inteligence představují oblasti, do nichž ČVUT hodlá v nadcházejících letech výrazně investovat. Nejde přitom jen o zavedení nových předmětů nebo studijních oborů, ale o komplexní proměnu způsobu, jakým se na univerzitě přistupuje k výuce a vědeckému bádání. Rektor zdůrazňuje, že moderní technologie musí být integrální součástí každého studijního programu, bez ohledu na to, zda jde o stavební inženýrství, elektrotechniku nebo informatiku.

Velký důraz klade vedení ČVUT také na internacionalizaci. Přilákání zahraničních studentů a akademiků je jedním ze strategických cílů, protože různorodost prostředí obohacuje celou akademickou komunitu a zvyšuje prestiž školy v mezinárodních žebříčcích. Rektor proto plánuje rozšíření nabídky výuky v anglickém jazyce a navázání nových partnerství s předními světovými univerzitami.

Neméně důležitou oblastí je udržitelný rozvoj a ekologická odpovědnost. ČVUT chce být vzorem pro ostatní instituce a ukázat, že technická univerzita může fungovat šetrně k životnímu prostředí. Plánuje se rozvoj zelených kampusů, instalace obnovitelných zdrojů energie a zapojení studentů do projektů zaměřených na klimatické změny.

Rektor rovněž usiluje o to, aby ČVUT bylo místem, kde se studenti cítí dobře a kde mají optimální podmínky pro studium i osobní rozvoj. To zahrnuje modernizaci kolejí a menz, rozšíření psychologické podpory pro studenty a vytvoření prostředí, které podporuje kreativitu a inovace. Studentský život by měl být naplněný nejen akademickými úspěchy, ale také bohatými mimoškolními aktivitami a příležitostmi k networkingu.

Do budoucna rektor počítá také s rozvojem celoživotního vzdělávání, protože technologický pokrok si žádá neustálé prohlubování znalostí i od lidí, kteří již dávno opustili školní lavice. ČVUT chce být partnerem pro firmy i jednotlivce, kteří hledají kvalitní vzdělávací programy přizpůsobené jejich potřebám a časovým možnostem. Tato vize odráží přesvědčení, že role univerzity nekončí vydáním diplomu, ale trvá po celý profesní život absolventa.